Ludvík Vaculík: Jaro je tady

Když mne vrátný v Národní galerii oslovil: „Pane Vaculíku, jaro je tady a vy jste ještě nenapsal,“ tedy musím, i když se mi nechce. Přírodní jaro sice funguje, ale ve společnosti nevidím nic, co by se k tomu dalo literárně připojit.

800×600

Ludvík Vaculík: Jaro
je tady
 

 

Když mne
vrátný v Národní galerii oslovil: „Pane Vaculíku, jaro je tady a vy
jste ještě nenapsal,“ tedy musím, i když se mi nechce. Přírodní jaro sice
funguje, ale ve společnosti nevidím nic, co by se k tomu dalo literárně
připojit. Také nemám k těmto novinám starý vztah. Jako čtenář se vůbec
zhoršuju. Listuju novinami i časopisy, čtu titulky a cítím: toto mě
už nezajímá, toto je moc těžké na čtení, toto je moc dlouhé, a toho je
v těchto novinách hodně. Pak ovšem ztratím přehled o problémech,
a když nakonec něco čtu, nevím, o čem je řeč. Musí mi to paní
Vaculíková vysvětlit.

K těmto novinám bych měl
několik námitek. Nás odradila ta proticírkevní agitace v nich, v níž
se projevila jakási nekulturní bezohlednost k věřícím lidem. Protože tu
nejde o Boha, zda je, či není, ale o jasný fakt, že jsou lidé, kteří
v něj věří, a to se má ctít. Ducha novin ovšem dělají autoři jiného
názoru, než je vydavatelův, ti by je mohli hodně změnit a já myslím, že
redakce by je neodmítala. Paní Vaculíková v Bílka věří. Ty noviny ovšem
potřebovaly někoho, kdo je bude chtít vydávat, a ten má nějaký svůj názor.
– Cítíte, jak se snažím mlčet o tom, co mi na nich vadí? Ale vlastně ty
noviny teď moc neznáme.

My vůbec teď raději čteme noviny, ve kterých se
nemusíme něčeho bát. Jsou to Podbrdské noviny, Katolický týdeník,
Hornopočernický zpravodaj, Hlas Nadějkova, Vedrovický zpravodaj. Totiž tam se
dozvíte, jak si lidé radí v politické situaci, která nás všecky štve.
Všude se něco buduje, staví, opravuje, daří.


Přírodní jaro beru jako bezpečnou věc. Tu záleží jen na tom, jak se člověk do
něj dostane: myslím klouby, srdce, ale i čas. Já je mám letos zkalené
jedním také přírodním dějem: umřel Jan Trefulka, Jiří Gruša, Jan Rokyta,
Jindřiška Smetanová, Ján Mlynárik, není tu Milan Jungmann… A tuším, co to
znamená.

Máme nového prezidenta. Já ho nevolil, ale prezident se má přijmout v dobrém
očekávání. Já jsem byl i proti tomu, jak se mluvilo o předešlém:
v něčem jsem s ním souhlasil. A mluvit teď o tom, co mi na
něm vadilo, nemá cenu, když jsem tehdy mlčel. Máme i nového papeže
a říká se o něm to nejlepší. Já bych to nejlepší teprve čekal: že
bude v té naší organizaci dělat shora pořádek. Že je z jiné části
zeměkoule, je dobré, budí se tím naše širší vědomí. A já jsem také
konzervativec. Já si vůbec myslím, že staré instituce se nemají modernizovat.
Vždyť všimněte si, že je to vždycky ústupek nějaké nemravnosti.

Co se jara týče, už před měsícem jsme měli zahradu plnou talovínů a na
lískách visely jehnědy naivně očekávající opylení, v tom mrazu. Teď přijde
záplava prvosenek: ty rostou i ve škvírách schodů. O Velikonocích,
když snad nebude mrznout, míním roubovat peckoviny. Rouby mám své a nějaké
mi dal Petr Kotyk. Co budu dělat, bude holý experiment. Na kmen jalové švestky
o průměru osm centimetrů vsadím po obvodu čtyři rouby, každý bude
o něčem jiném. Uvažuju, co s meruňkou, které je asi patnáct let,
skoro nekvete a nemá nikdy nic. Shodit ji na podzim, nebo teď udělat cosi,
co je proti veškeré literatuře – naroubovat na ni nějakou ryngli a dívat
se, co se děje. Když nic, teprve ji můžu shodit.

Letos nesmím opomenout postřik angreštu proti plísním: loni jsme proto neměli
z něho nic. Historický kordon malináč ořežeme s Janem zase strojmo,
ručně ho stříhat už nemůžu, bývá to práce na den. Na čisteckou jabloň pošlu
Mařenku, která ji už má oblezenou. Koženáč se pokusím prořezat sám, když mi tam
někdo přivleče štafle. Ale v naší domácnosti se usazuje myšlenka pozvat na
to všecko zahradníka, však Topičovi to tak dělali. Jestli ano, ať ho objedná
někdo jiný.

Měli jsme úrodu pěkných brambor: podle toho přísloví o hloupém sedlákovi…
Ten záhon ryla Mája. Paní Vaculíková míní ho opustit: nechat tam trávu, jestli
nezasadit jahody, což ji láká, ale byla by to už těžká práce pro ni, což si
nepřeju. Napadlo mi zrýt ten záhon sám…

Normal
0

21

false
false
false

CS
X-NONE
X-NONE

MicrosoftInternetExplorer4

/* Style Definitions */
table.MsoNormalTable
{mso-style-name:“Normální tabulka“;
mso-tstyle-rowband-size:0;
mso-tstyle-colband-size:0;
mso-style-noshow:yes;
mso-style-priority:99;
mso-style-parent:““;
mso-padding-alt:0cm 5.4pt 0cm 5.4pt;
mso-para-margin:0cm;
mso-para-margin-bottom:.0001pt;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:10.0pt;
font-family:“Times New Roman“,“serif“;}