HMYZ, NA KTERÝ SE PTÁTE

HMYZ, NA KTERÝ SE PTÁTE
HMYZ, NA KTERÝ SE PTÁTE

Jmenuje se blánatka lipová (Oxycarenus lavaterae) a v posledních týdnech ho často můžete vidět na různých místech v Horních Počernicích na kmenech lip. Jde o ploštici, která pochází ze Středomoří a nejčastějším místem jejího výskytu je západní Středomoří; od Kanárských ostrovů, Maroka, Alžírska, Tuniska a Malty na jihu, po Itálii, jižní Francii a jižní Švýcarsko na severu. Východní hranicí jejího původního výskytu bylo pobřeží Slovinska a Chorvatska.

Od 80. let minulého století se blánatka postupně šíří na sever a na východ. Na našem území se poprvé objevila v roce 2004 v Brně. Vedle jižní Moravy, kam se rozšířila z přilehlých oblastí jižního Slovenska a východního Rakouska, zamířila postupně i na Zlínsko, Olomoucko a Českobudějovicko. V Horních Počernicích jsme hmyz poprvé zaznamenali v říjnu 2016.

V našich podmínkách prodělává blánatka celý vývojový cyklus na lípách – dává přednost lípě malolisté a naopak se vyhýbá lípě srdčité. Ve své domovině má vývoj mnohem složitější. Dospělci přezimují na kmenech různých stromů. Během června je obvykle opouštějí a migrují na slézovité rostliny, kam kladou vajíčka a kde následně prodělávají svůj vývoj. Po ukončeném vývoji se dospělci první generace šíří na okolní rostliny, mnohdy na ovocné stromy. Nymfy druhé generace se opět vyvíjejí na slézech a ibišcích.

Dospělci této ploštice dorůstají délky 5–6 mm a typické jsou pro ně růžové polokrovky s černou skvrnou. Zadní část polokrovek, pod níž prosvítá červený zadeček, je nápadně lesklá. Hlava, štít, nohy a tykadla jsou černé. Nymfy jsou tmavě červené a mohou být zaměňovány s rovněž na lípách velmi častými nymfami naší běžné ploštice ruměnice pospolné. Ruměnici pospolnou ovšem v zimě neuvidíte.

Blánatky lipové jsou velice nápadné – až statisícové populace dospělých jedinců a na kmenech stromů se opravdu nedají přehlédnout.

Podrobnější informace tomto druhu naleznete na www.biolib.cz

IMAG0047