NOVELA VYHLÁŠKY O KÁCENÍ DŘEVIN POSKYTUJE VĚTŠÍ OCHRANU NÁHRADNÍM VÝSADBÁM A OVOCNÝM DŘEVINÁM

NOVELA VYHLÁŠKY O KÁCENÍ DŘEVIN POSKYTUJE VĚTŠÍ OCHRANU NÁHRADNÍM VÝSADBÁM A OVOCNÝM DŘEVINÁM
NOVELA VYHLÁŠKY O KÁCENÍ DŘEVIN POSKYTUJE VĚTŠÍ OCHRANU NÁHRADNÍM VÝSADBÁM A OVOCNÝM DŘEVINÁM

Podzim se blíží, pokud se chystáte kácet, vyhláška č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, která je účinná od 1. 4. 2019, prošla novelou. Větší ochrany se nyní dostane již vysazeným náhradním výsadbám a také ovocným dřevinám. Nyní jsou přísněji chráněny i realizované náhradní výsadby.

V minulosti totiž nebylo výjimkou, zejména u větších stavebních akcí, že náhradní výsadba uložená investorovi ke kompenzaci vzniklé ekologické újmy byla zrealizována, pět let udržována a posléze v tichosti postupně odstraněna jako dřeviny „podměrečné“, tj. nedosahující velikosti vymezené vyhláškou.

Novela vyhlášky tuto praxi nyní nedovoluje a dřeviny vysazené v režimu náhradní výsadby již nelze kácet bez povolení, i když obvod jejich kmenů je menší, než požaduje § 3 vyhlášky, tedy je menší než 80 cm ve výšce 130 cm nad zemí.

Novela vyhlášky v §1 upravuje definici zapojeného porostu dřevin – zapojeným porostem dřevin se rozumí takový porost, kde se nadzemní části dřevin navzájem dotýkají, překrývají nebo prorůstají. Již tedy není pro definování zapojeného porostu dřevin směrodatné, zda porosty spolu tvoří patro, ale pouze skutečnost, že jejich nadzemní části se navzájem prorůstají, překrývají nebo dotýkají.

Zde si navíc dovolujeme upozornit, že zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen „zákon“) nezná pojem „náletová dřevina“. To znamená v praxi, že porost „tzv. náletových dřevin“, který splňuje výše uvedené kritérium, je ze zákona zapojeným porostem a tudíž při výměře větší nežli 40 m2 podléhá povolovacímu režimu.

Dále je v § 2 odst. 1 vyhlášky upravena definice nedovolených zásahů do dřevin, a to takto:

Nedovolenými zásahy do dřevin se rozumí takové poškozování nebo ničení dřevin, které způsobí podstatné nebo trvalé snížení jejích ekologických nebo společenských funkcí nebo bezprostředně či následně způsobí jejich odumření.

Nejdůležitější změny ovšem nastávají v § 3 vyhlášky, který upravuje velikost a charakteristiku dřevin, k jejichž kácení není třeba povolení.

Žádost o kácení musí být podána vždy a bez výjimky u dřevin, které jsou součástí stromořadí a nově vždy i u dřevin, které byly vysazeny v rámci uložené náhradní výsadby.

To znamená, že u těchto dřevin je nutné podat žádost o kácení vždy, i když jejich obvod kmene ve 130 cm nad zemí nedosahuje zákonem předepsaných 80 cm (či případně 40 m2 zapojeného porostu).

Z možnosti kácet dřeviny bez povolení jsou nově vyloučeny také ovocné dřeviny rostoucí v zastavěném území obce na druhu pozemku ostatní plocha se způsobem využití zeleň.

To znamená, že nyní je možné bez povolení kácet ovocné dřeviny rostoucí v zastavěném území pouze na pozemcích vedených v katastru nemovitostí jako druh pozemku zahrada, nebo zastavěná plocha a nádvoří. V ostatních případech i ovocné stromy (pokud obvod kmene ve výšce 130 cm je roven nebo větší než 80 cm), podléhají povolovacímu režimu ze zákona.

V § 3 vyhlášky je také specifikována velikost a parametry dřevin, k jejichž kácení není povolení potřeba. Před novelou k takovýmto dřevinám patřily dřeviny pěstované na pozemcích vedených v katastru nemovitostí jako plantáže.

Novela vyhlášky namísto této definice zavádí nově pojem porosty energetických dřevin nebo vánočních stromků, s další definicí charakteru těchto porostů. Touto novou definicí by se mělo zamezit obcházení zákona, kdy docházelo ke kácení porostů, které fakticky neměly skutečný charakter plantážních rostlin.

V § 4 vyhlášky jsou pak provedeny drobné změny týkající se náležitostí žádosti o povolení kácení a oznámení o kácení, z nichž nejzásadnější jsou
1) žádost o vydání závazného stanoviska ke kácení dřevin pro účely stavebního záměru (dle § 8 odst. 6 zákona) musí mít stejné formální náležitosti jako „klasická“ žádost o povolení ke kácení podle § 8 odst. 1 zákona.

2) pokud jde o kácení v souvislosti se záměrem, pro který je jiným zákonem stanovený účel vyvlastnění, tak žadatel nyní nemusí dokládat souhlas vlastníka pozemku pro účely vydání rozhodnutí či závazného stanoviska ke kácení dřevin (§ 4 odst. 1 písm. b vyhlášky č. 189/2013 Sb.).

Celou vyhlášku najdete zde: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2013-189

Mgr. Věra Bidlová, vedoucí OŽPD