Sociálně-právní ochrana dětí

Sociálně-právní ochrana dítěte představuje zajištění práva dítěte na život, jeho příznivý vývoj, na rodičovskou péči a život v rodině, na identitu dítěte, svobodu myšlení, svědomí a náboženství, na vzdělání, zaměstnání, zahrnuje také ochranu dítěte před jakýmkoliv tělesným či duševním násilím, zanedbáváním a zneužíváním.

Toto své poslání vykonává SPOD prostřednictvím zajišťováním terénní sociální práce, kurately pro děti a mládež a náhradní rodinné péče (viz níže).

Komu je SPOD určena

SPOD se zaměřuje na děti

  • jejichž rodiče
  1. zemřeli,
  2. neplní povinnosti plynoucí z rodičovské odpovědnosti, nebo
  3. nevykonávají nebo zneužívají práva plynoucí z rodičovské odpovědnosti;
  • které byly svěřeny do výchovy jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte, pokud tato osoba neplní povinnosti plynoucí ze svěření dítěte do její výchovy;
  • které vedou zahálčivý nebo nemravný život spočívající zejména v tom, že zanedbávají školní docházku, nepracují, i když nemají dostatečný zdroj obživy, požívají alkohol nebo návykové látky, jsou ohroženy závislostí, živí se prostitucí, spáchaly trestný čin nebo, jde-li o děti mladší než patnáct let, spáchaly čin, který by jinak byl trestným činem, opakovaně nebo soustavně páchají přestupky podle zákona upravujícího přestupky nebo jinak ohrožují občanské soužití;
  • které se opakovaně dopouští útěků od rodičů nebo jiných fyzických nebo právnických osob odpovědných za výchovu dítěte;
  • na kterých byl spáchán trestný čin ohrožující život, zdraví, svobodu, jejich lidskou důstojnost, mravní vývoj nebo jmění, nebo je podezření ze spáchání takového činu;
  • které jsou na základě žádostí rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte opakovaně umísťovány do zařízení zajišťujících nepřetržitou péči o děti nebo jejich umístění v takových zařízeních trvá déle než 6 měsíců;
  • které jsou ohrožovány násilím mezi rodiči nebo jinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte, popřípadě násilím mezi dalšími fyzickými osobami;
  • které jsou žadateli o udělení mezinárodní ochrany, azylanty nebo osobami požívajícími doplňkové ochrany, a které se na území České republiky nacházejí bez doprovodu rodičů nebo jiných osob odpovědných za jejich výchovu;

pokud tyto skutečnosti trvají po takovou dobu nebo jsou takové intenzity, že nepříznivě ovlivňují vývoj dětí nebo jsou anebo mohou být příčinou nepříznivého vývoje dětí.

Terénní sociální práce

V rámci terénní sociální práce je pracováno zejména s rodinami, ve kterých je dítě (nebo jeho práva) ohroženo vlivem rodiče nebo rodičů, kteří neplní povinnosti plynoucí z rodičovské zodpovědnosti, nevykonávají nebo zneužívají práva plynoucí z rodičovské zodpovědnosti. Role terénního sociálního pracovníka spočívá v:

  • poskytování sociálně - právního, výchovného poradenství rodinám a dětem vyžadujícím zvláštní péči
  • zajišťování sociálně - právní ochrany dětí a mládeže ve spolupráci s ostatními orgány
  • podávání zpráv soudu, státnímu zastupitelství a policii o skutečnostech potřebných pro rozhodování o výchově dětí
  • podávání návrhů a podnětů, týkající se dětí v rámci sociálně-právní ochrany dětí, soudu
  • sledování výkonu ústavní výchovy dětí, návštěvy dětí v zařízeních

Celkově je v rámci terénní sociální práce poskytována podpora, péče a poradenství rodinám, kde rodiče sami nemohou nebo „nechtějí“ zvládat svou roli. Současně jsou pak ale také využívány restriktivní nástroje SPOD v případě, kdy rodiče neplní povinnosti plynoucí z rodičovské zodpovědnosti, nevykonávají nebo zneužívají práva plynoucí z rodičovské zodpovědnosti.

Kuratela pro děti a mládež

Sociální kuratela se zaměřuje na děti vyžadující zvýšenou pozornost. Jsou to zejména děti, které zanedbávají školní docházku, experimentují s návykovými látkami nebo je zneužívají, živí se prostitucí, spáchaly provinění či čin, který by jinak byl trestným činem, vícekrát spáchaly přestupek či jinak ohrožují občanského soužití a vedou zahálčivý anebo nemravný způsob života, stýkají se s lidmi anebo vyhledávají lidi vedoucí podobně nevhodný způsob života.

Sociální kurátor pro děti a mládež rovněž pracuje s dětmi, které se dopouštějí útěků z domova, a s dětmi, které vykazují další poruchy chování a jednání, např. mají konflikty s vrstevníky, nerespektují výchovné autority apod.

Cílem sociální kurately je působením na dítě, rodiče, příp. na jiné osoby a realizací příslušných opatření dosáhnout odstranění nebo alespoň zmírnění poruchy vývoje dítěte. Sociální kurátor pro děti a mládež je v osobním styku s dítětem a jeho rodiči anebo jinými osobami, které jsou zodpovědné za výchovu dítěte, případně se na ní podílejí, spolupracuje v záležitosti dítěte s dalšími subjekty, s nimiž dítě významně přichází do styku (např. se školami), navštěvuje dítě v domácím prostředí či v jiném prostředí, kde se dítě zdržuje.

U dospívajících se sociální kurátor pro děti a mládež zaměřuje také na přípravu dítěte na samostatný život, tj. probírá s ním další bydlení, studium či zaměstnání po dosažení zletilosti, resp. po ukončení studia.

Intenzivně se sociální kuratela věnuje dětem, které spáchaly čin, který by jinak byl trestným činem, a dětem ve věku nad 15 let, které spáchaly opakovaně přestupek nebo které spáchaly provinění.

Náhradní rodinné péče

Náhradní rodinná péče je taková péče, kdy je dítě vychováváno „náhradními rodiči“ přímo v jejich rodinách. Účelem je poskytnout dětem přechodnou nebo dlouhodobou péči v době, kdy se ocitají bez rodinného zázemí. Zprostředkování náhradní rodinné péče vykonává prostřednictvím zákonem stanovených orgánů stát. O svěření dítěte do náhradní rodinné péče rozhoduje výhradně soud.

Užitečné odkazy

Formy náhradní rodinné péče

Náhradní rodinná péče (NRP) je forma nekolektivní péče o ohrožené děti, která je vykonávána náhradními rodiči v jejich rodině, která tak dětem umožňuje vyrůstat v prostředí, které je nejvíce podobné jejich vlastní rodině. Náhradní rodinná péče má přednost před péčí ústavní.

Náhradní rodinná péče má několik forem: péče jiné osoby (tzv. svěřenectví), pěstounská péče, pěstounská péče na přechodnou dobu, poručenství s osobní péčí a osvojení.

Péče jiné osoby (svěřenectví) – o dítě pečuje na základě rozhodnutí soudu osoba příbuzná či dítěti blízká a známá, rodičům zůstává zachována rodičovská odpovědnost i vyživovací povinnost, soud stanovuje rodiči povinnost hradit dítěti výživné k rukám pečující osoby, dítě má nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte, od kterého je odečteno soudem stanovené výživné, osoba pečující má povinnost spolupracovat s OSPOD dítěte, osoba pečující může zastupovat dítě pouze v oblastech vymezených soudním rozhodnutím.

Pěstounská péče (PP) – o dítěte pečuje na základě rozhodnutí soudu osoba vybrána krajským úřadem (tzv. zprostředkovaná pěstounská péče) nebo osoba dítěti příbuzná či jinak blízká (tzv. nezprostředkovaná pěstounská péče), rodičům zůstává zachována rodičovská odpovědnost i vyživovací povinnost (výživné přechází na Úřadu práce ČR, který vyplácí dítěti příspěvek na úhradu potřeb dítěte), pěstoun má dále nárok na odměnu pěstouna nebo příspěvek při pěstounské péči a další dávky pěstounské péče, pěstounovi vnikají nová práva a povinnosti (např. povinnost spolupráce s doprovázejícím subjektem, povinnost vzdělávat se apod.).

Pěstounská péče na přechodnou dobu (PPPD) – jedná se o krizový institut péče o ohrožené děti, jde o péči dočasnou, nejdéle může trvat 1 rok, o svěření dítěte do PPPD rozhoduje soud na návrh OSPOD, o dítě pečuje osoba, které byla proškolena a posouzena jako vhodná osoba k výkonu pěstounské péče krajským úřadem, pěstoun na přechodnou dobu má nárok na odměnu pěstouna a další dávky pěstounské péče, shodně jako dlouhodobý pěstoun je povinen spolupracovat s OSPOD a doprovázejícím subjektem, výživné stanovené soudem hradí rodič k rukám Úřadu práce ČR, dítěti je vyplácen příspěvek na úhradu potřeb dítěte.

Poručenství s osobní péčí – v případě, kdy není žádný z rodičů, který má a vykovává vůči dítěti rodičovskou odpovědnost, musí soud dítěti jmenovat poručníka, poručník svým jmenováním nabývá shodných práv a povinností vůči dítěti, jako má rodič, stává se jeho zákonným zástupcem, poručník může o dítě též osobně pečovat, pak se na něj pohlíží shodně jako na dlouhodobého pěstouna (má dávky pěstounské péče i práva a povinnosti pěstouna), rodiči zůstává vyživovací povinnost k dítěti, soudem stanovené výživné pak rodič hradí k rukám Úřadu práce a dítěti náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte.

Osvojení – jedná se o přijetí cizího dítěte za vlastní, dítěti zanikají právní vazby na původní biologickou rodinu a vznikají mu nové právní vazby k rodině osvojitele, do rodného listu se zapisují namísto rodičů osvojitelé, k osvojení je až na výjimky potřeba souhlas rodiče a též souhlas osvojovaného dítěte, osvojitelé nemají nárok na žádné speciální dávky či doprovázení.

Příručka pro zájemce o pěstounství ke stažení v PDF

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí Praha 20

Standardy musím vytvořit, ale do konce října to zvládnu. Zde by měl být tedy pouze odkaz na SQ SPOD, jelikož se bude jednat zhruba o 100 stran textu + přibližně 10 různých příloh, které by samy „rozbily“ zbytek textu.

Kolizní opatrovnictví

V rámci soudních řízení zejména o úpravě poměrů dítěte či úpravě styku s dítětem po dobu před a po rozvodu či rozchodu rodičů bývají pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany dětí ustanovováni jakožto kolizní opatrovníci dítěte. Kolizní opatrovnictví však nesouvisí přímo s výkonem SPOD.

Úkolem kolizního opatrovníka je zastupování dítěte, které není dostatečně svéprávné, aby mohlo jednat před soudem samostatně. V soudním řízení dítě nemůže být zastoupeno žádným ze svých rodičů z důvodu možného střetu (kolize) zájmů.

Kolizní opatrovník poskytuje dítěti potřebné informace, pokud dítě dostatečně chápe situaci, ale není to jen na něm, dítě má mít informace především od rodičů. Kolizní opatrovník zjišťuje názor dítěte a zprostředkovává ho soudu. Jedná s dítětem i rodiči, ale i dalšími osobami, pokud je to vhodné a potřebné. Potřebuje získat ucelené informace nezbytné pro svůj další postup ve věci.

Při soudním projednávání kolizní opatrovník hájí zájmy a práva dítěte, což znamená, že opatrovník nehájí a nezastupuje rodiče. Základní zásada soudního řízení je rovnost účastníků řízení. Dítě zastoupené kolizním opatrovníkem má rovné (stejné) postavení jako další účastníci řízení (matka a otec). Kolizní opatrovník vyjadřuje své doporučující stanovisko, odpovídá na dotazy soudu, předkládá své poznatky o poměrech dítěte. V případě, že soud nevyslechl nezletilé dítě sám, sděluje jeho názor. V případě potřeby podává návrhy na doplnění dokazování (např. znalecký posudek, listinné důkazy, zprávy odborných pracovišť).

Po vynesení rozsudku má kolizní opatrovník právo odvolat se jménem dítěte. Role kolizního opatrovníka končí po nabytí právní moci rozsudku. Pokud se dítě nebo rodič obrátí na OSPOD mimo rámec kolizního opatrovnictví, může OSPOD poskytnout poradenskou činnost.

Utržené sluchátko Linky bezpečí

Linka bezpečí spouští nový podcast s názvem Utržené sluchátko. Je určený pro děti ve věku 8 až 11 let, ale ne jen jim. Cílem je prevence krizí a posilování odolnosti. V krátkých epizodách jsou zachyceny běžné starosti a situace, které děti zažívají jako například zrada kamarádky nebo strach večer v posteli.

Děti si mohou poslechnout, a to přímo od dětí, jak si poradit v náročných situacích a řešit každodenní starosti a problémy. Střídavě je podcast obohacen o zajímavostmi z duševního zdraví, například „Co je to duše“.
Zde na odkazu si můžete vše poslechnout: Utržené sluchátko Linky bezpečí • Podcast na Spotify