NEPOJISTNÁ DÁVKOVÁ POMOC STÁTU V PŘÍPADĚ PROBLÉMŮ S ÚHRADOU DODÁVEK ENERGIÍ

NEPOJISTNÁ DÁVKOVÁ POMOC STÁTU V PŘÍPADĚ PROBLÉMŮ S ÚHRADOU DODÁVEK ENERGIÍ
NEPOJISTNÁ DÁVKOVÁ POMOC STÁTU V PŘÍPADĚ PROBLÉMŮ S ÚHRADOU DODÁVEK ENERGIÍ

Aktuálně je možné v situaci náhlých problémů s úhradou nedoplatků za dané období v režimu DPI využít pomoc formou jednorázové dávky pomoci v hmotné nouzi, tzv. mimořádné okamžité pomoci, konkrétně tzv. MOP – Vyúčtování DPI.

Základním předpokladem využití této dávkové pomoci je skutečnost, že:

  • žadatel do konce roku 2021 požádá o uzavření standardní smlouvy u některého z dodavatelů energií jako nový zákazník mimo režim DPI.

Dále se na základě žádosti podané na předepsaném formuláři posuzuje:

  • stav hmotné nouze žadatele a osob, které se s ním posuzují společně (posuzují se příjmy
    a majetek, zohledňují se náklady na bydlení)
  • je možné nepřihlížet k našetřeným penězům až do výše dvojnásobku životního minima a dvojnásobku nákladů na bydlení

Dávku je možné poskytnout pouze jednu do rodiny.

Úřad práce ČR o dávce rozhoduje v rámci správního řízení. Zákonnou lhůtou pro vyřízení žádosti je 30 dnů, pokud má Úřad práce ČR potřebné podklady, rozhoduje a dávku vyplácí v zásadě neprodleně.

Podrobnější informace k této dávce jsou k dispozici na webových stránkách MPSV: www.mpsv.cz/web/cz/pomoc-pri-rustu-cen-energii.

 

Pomoc s úhradou nákladů na bydlení, zahrnujících náklady na energie, je možné realizovat také prostřednictvím opakujících se nepojistných sociálních dávek, kterými jsou příspěvek na bydlení
a doplatek na bydlení.

Příspěvek na bydlení je dávka státní sociální podpory, přičemž nárok se hodnotí v závislosti na příjmech rodiny a nákladech této rodiny na bydlení.

Zjednodušeně je možné říct, že pro nárok na příspěvek na bydlení je třeba splnit tři zásadní podmínky:

  1. osoba či rodina bydlí v bytě na základě nájemní smlouvy, či je vlastníkem obývané nemovitosti, popř. je členem bytového družstva
  2. 30 % příjmů (v Praze 35 %) osoby či rodiny nestačí na úhradu nákladů na bydlení a
  3. 30 % příjmů (v Praze 35 %) je nižších než tzv. normativní náklady na bydlení

Normativní náklady na bydlení jsou zákonem definovány a reprezentují ty výše nákladů, které stát pro výpočet příspěvku na bydlení považuje za relevantní. Jedná se o průměrné celkové náklady na  bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti – https://www.uradprace.cz/web/cz/prispevek-na-bydleni

Výše příspěvku na bydlení činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi tzv. normativními náklady na bydlení
a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientem 0,35.

Pokud ani s příspěvkem na bydlení po zaplacení nákladů na bydlení zbude osobě/rodině málo peněz (okolo životního minima), nebo pokud osoba/rodina bydlí v některém z nestandardních smluvních vztahů k bydlení (podnájem, ubytovna), je možné Úřad práce ČR požádat o doplatek na bydlení https://www.uradprace.cz/web/cz/doplatek-na-bydleni

Pro nárok na tuto dávku se posuzuje stav tzv. hmotné nouze osoby, týká se tedy především lidí bez příjmů nebo s nízkými příjmy.

Podrobnosti k možnému nároku na všechny shora uvedené dávky dle konkrétní situace sdělí zaměstnanci Úřadu práce ČR, resp. pobočky, která je místně příslušná. Tedy ta dle místa bydliště žadatele.

Seznam poboček Úřadu práce ČR, včetně kontaktních údajů je k dispozici na portále Ministerstva práce a sociálních věcí, www.mpsv.cz, či Úřadu práce ČR, www.uradprace.cz.

Přílohy