První osídlení

Podle archeologických nálezů u nás a v blízkém okolí lze doložit, že počátek kočovného osídlení, zejména na severních svazích nad Svépravickým potokem je blízké 4.500 let před naším letopočtem. Památku po sobě zde zanechávali i lidé dalších kultur.

Nálezy z počátku doby bronzové svědčí o prvních formách trvalého způsobu osídlení na našem území. Z této doby patří památky lidem Únětické a mohylové kultury. Jako památka na osídlení keltským kmenem Bójů zůstaly zbytky keltské chaty nalezené v oblasti „Na vinici“ z období přelomu starého a nového letopočtu. Období Římské (asi do roku 550 našeho letopočtu) je připomenuto nálezy římských mincí a odhalením letního tábořiště římských vojsk u Dolních Počernic.

Z osídlení v mladohradištním období t.j. okolo roku 900 našeho letopočtu byly u nás nalezeny čtyři kostrové hroby, které spolu s dalšími nálezy umožňují předpokládat osídlení našeho území již v podobě asi šesti osad při obchodních stezkách procházejících hlubokými hvozdy, pokrývajícími tehdy i naše území.